Myslete na děti
Něco ze statistik
Míra rozvodovosti se u nás pohybuje dlouhodobě vysoko, mezi 45-50%. Sňatečnost klesá, rozpady rodin, které tvoří nesezdané páry a jejich děti se neevidují. Podle Českého statistického úřadu vydaly soudy v roce 2015 rozhodnutí o 26 1000 rozvodech. Návrh na rozvod podala nejčastěji žena - ze 44 %, 31 % návrhlů bylo společných a 24 % na návrh muže. Pro pětinu mužů i žen se jednalo o druhý či další rozvod. Více než polovina rozvodů (57,5 %) se týkala manželství s nezletilými dětmi. Rozvodem rodičů bylo zasaženo celkem 23 200 nezletilých. Nejčastěji rozvod nastal po šesti letech trvání manželství. Úhrnná rozvodovost podle předběžných údajů stagnovala na úrovni necelých 47 % při průměrné délce manželství při rozvodu 13 let.
Dopady na dítě
Rozchod rodičů znamená pro děti stres, strach a úzkost, ovlivňuje jej nepřímo i tím, že zhoršuje výchovné schopnosti rodičů a zhoršuje vztahy mezi dítětem a rodiči. Běžnou reakcí dítěte na rozvod je smutek, pocit vlastní viny za rozvod, poruchy spánku, poruchy soustředění, agresivní zlobení, zdravotní potíže psychosomatického charakteru i zhoršení prospěchu ve škole. Větší děti pak volí únikové strategie spojené se záškoláctvím, požívání alkoholu, drog, útěky z domova nebo sebepoškozování.
Pro dítě představují tyto chvíle vždy velkou zátěž a ohrožení jeho existence jak v materiální, tak především v psycho-sociální rovině. Míra dopadu této zátěže závisí na průběhu a délce opatrovnického řízení resp. na kompetencích jeho rodičů a jejich schopnosti domluvit se na fungování rozpadlé rodiny v budoucnu. Přibližně jedna pětina dětí je vystavena rozvodu spornému, kdy život rodiny po rozvodu musí upravit soud. Zátěž, které jsou vystaveny děti v této situaci, je enormní a jejich symptomy jsou srovnatelné se symptomy dětí vystavených fyzickému či psychickému týrání!
Minimální práva dětí v rozvodové situaci
Práva dětí bývají častým argumentem rodičů k dosažení jejich cílů v rozvodové situaci, skutečná práva dítěte, jsou však často opomíjena:
- právo na kontakt s rodiči, prarodiči a dalšími blízkými lidmi, k nimž má dítě vztah
- právo být vyloučen/a ze sporů dospělých
- právo neposlouchat negativní hodnocení druhého rodiče ani dalších členů rodiny a nebýt nucen/a toto hodnocení s nikým sdílet
- právo komunikovat s oběma rodiči a dalšími blízkými lidmi kdykoliv
- právo mít u sebe věci připomínající druhého rodiče a jiné blízké lidi (fotografie, knihy, hračky,…)
- právo na bezpečný domov u obou rodičů (včetně vlastního místa na spaní)
- právo na to, aby rodiče spolupracovali při předávání mezi dvěma domovy
- právo na to, aby lidé, s nimiž je dítě ve styku, nebyli pod vlivem alkoholu nebo jiných drog
- právo mít své věci (včetně oblečení, telefonu, …) a užívat je v prostředí obou domovů
Odpovědnost dospělých
My dospělí neseme za děti přímou odpovědnost v roli rodičů a jiných příbuzných, opatrovnických soudců, advokátů, pracovníků OSPOD, mediátorů, psychologů v poradnách nebo v roli soudních znalců a nepřímou jako občané demokratické společnosti, která se zavázala chránit zájmy a potřeby těch nejslabších, dětí.
Je naší povinností ochránit je i v situaci rozvodu a sice každé jedno dítě, které je této těžké životní situaci vystaveno. Nastavit průběh opatrovnického řízení tak, aby účinně chránil a hájil zájem dítěte a pomohl rodičům toto nelehké období zvládnout a především se rozumně dohodnout, například prostřednictvím mediátora. Jako příklad dobré praxe ze zahraničí se nabízí
